06.09.2023
Vážení čtenáři,
protože máme dobrou zkušenost s tím, že farmakoterapie formou Antabusu může výrazně přispět k udržení abstinence od alkoholu, chceme dnešní článek věnovat právě tomuto tématu. Výzkumné studie naše zkušenosti potvrzují – je prokázáno, že pacienti užívající Antabus abstinují déle.
Často se stává, že pokud na začátku spolupráce navrhneme pacientovi závislému na alkoholu další podporu v podobě užívání Antabusu, většinou projeví nesouhlas a odmítne. Důvodů je pravděpodobně více, např. mýty kolem tohoto léku, neznalost principu fungování nebo strach z reakce okolí. Naším cílem je proto předložit Vám základní informace o Antabusu.
Antabus je lék zesilující citlivost organismu na alkohol. Jeho účinnou látkou je disulfiram. Může být vysoce funkční pojistkou posilující vnitřní jistotu spolupracujícího, motivovaného pacienta; jistotou zvyšující jeho šanci k udržení abstinence.
Je možné jej získat jen na lékařský předpis. Je plně hrazen pacientem. Jeho cena se pohybuje kolem 900 Kč za balení, které obsahuje 50 šumivých tablet 400 mg. V současné době došlo k přerušení dodávek a léčivo je nedostupné z důvodu převodu držitele z původního Actavis Group PTC ehf., Hafnarfjördur, Island na Teva B. V., Haarlem, Nizozemsko. K dispozici je aktuálně přípravek Tetradin.
Po požití alkoholu dochází v těle k přeměně na acetaldehyd. Disulfiram potlačuje působení enzymu, který acetaldehyd odbourává. To vede ke zvýšení hladiny acetaldehydu v krvi, čímž dochází k navození řady nepříjemných fyzických reakcí. Tyto reakce mohou být natolik nepříjemné, že pacienta od další konzumace alkoholu odradí.
Již malé dávky alkoholického nápoje mohou uživateli antabusu způsobit řadu nepříjemných doprovodných projevů jako jsou zrychlený puls, kolísání tlaku, zrudnutí v obličeji, pocit na zvracení až zvracení, pocit dušení, mravenčení, znecitlivělost v končetinách, kolapsovité stavy, bolesti hlavy, potíže s dýcháním – jde o tzv. Antabusovou reakci. Tato reakce trvá většinou 10 až 15 minut, může však přetrvat i několik hodin.
Riziko objevení se závažných zdravotních komplikací po pití alkoholu a současném užívání antabusu je velké, proto jsou o nežádoucích účincích a interakcích pacienti zdravotníky důkladně informováni. I tak se stává, že někteří pacienti antabus tzv. přepíjejí. Je tedy skutečně zásadní, aby měl pacient k užívání antabusu vnitřní motivaci.
Před samotným nasazením tohoto léku by pacient měl absolvovat lékařské vyšetření, včetně odběrů krve a EKG (vždy by mělo předcházet interní vyšetření). Pokud zdravotní stav pacienta dovolí užívání antabusu, je na místě provedení tzv. antabusového pokusu neboli antabusového testu, který má pacientovi umožnit získat vlastní zkušenost s účinky kombinace Antabusu s alkoholem. Jedinec má možnost zkusit si v „laboratorních“ podmínkách, jak by jeho tělo reagovalo na alkohol, kdyby se na Antabus napil.
Antabusový pokus probíhá po předchozí domluvě s lékařem nejběžněji v průběhu několikadenní hospitalizace (některá zařízení umožňují provedení antabusového testu i bez hospitalizace, tedy ambulantně). Princip antabusového testu spočívá v tom, že se pacient napije pod dohledem zdravotníků alkoholu, přičemž tablety Antabusu užije pacient již den předem a pak i v den samotného testu.
Antabus má být ideálně užíván pod dohledem zdravotníků. Podává se pouze střízlivému člověku (před podáním Antabusu absolvuje pacient zkoušku alkotesterem). Lék se obvykle podává dvakrát týdně a obvykle se užívá jeden rok. Maximální doba užívání není stanovena, pacienti ho mohou užívat i léta, pokud shledávají v užívání smysl a dovoluje to jejich zdravotní stav. O každém užití antabusu by měl být proveden písemný záznam do sešitku, který nosí pacienti sebou.
Při užívání Antabusu je nutno se vyvarovat některým lékům (např. kapkám proti kašli obsahujícím alkohol), nejíst potraviny s alkoholem, nepoužívat kosmetiku obsahující alkohol.
Chceme zdůraznit, že užívání antabusu nebo jiných léků nezajistí abstinenci pacienta, slouží „pouze“ k podpoře léčby. Zásadní u léčby jakékoliv závislosti je dlouhodobá psychoterapeutická práce na sobě a doléčovací aktivity. Důležité je, aby se pacient naučil pracovat s chutěmi (tzv. bažením), dokázal je rozpoznat a zvládat, identifikoval své rizikové situace a spouštěče, zvyšoval svou frustrační toleranci, učil se novým zvládacím mechanismům, osvojoval si nové sociální dovednosti, rozvíjel se, byl k sobě vnímavý, sebe vědomý a laskavý.
Zdroje:
