29.08.2023
Vážení čtenáři našeho blogu, v dnešním článku bychom vám rádi předali informace týkající se tématu léčba závislosti na tabáku.
Závislost na tabáku je nejrozšířenější závislostí celosvětově i v České republice. V populaci nad 15 let je v ČR přes 30 % kuřáků, odhaduje se, že se jedná o 2,2 milionu kuřáků! Věděli jste, že většina kuřáků začala kouřit ještě před 18. rokem života a první zkušenost s cigaretou je v průměru již v 10ti letech?
Závislost na tabáku najdeme stejně jako některá další závislostní onemocnění v Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN 10 pod diagnózou F17.2. K rychlé diagnostice se nejčastěji užívá Fageströmův test závislosti na nikotinu, jehož vyplnění trvá maximálně 5 minut. Test existuje ve dvou verzích, pro dospělou populaci i mladistvé Tyto v případě zájmu naleznete spolu s jednoduchým vyhodnocením v prokliku. Zkuste se otestovat.
Většina kuřáků se snaží (často opakovaně) sama s kouřením přestat. Bohužel je jen malé procento, které uspěje. Proto existují služby a ordinace, které s touto problematikou pomáhají.
Léčba se zaměřuje jak na psychosociální (včetně prevence relapsu), tak fyzickou složku závislosti (tzn. odvykací stav). Konkrétně se jedná o psychosociobehaviorální intervenci s využitím principu motivačních rozhovorů a farmakologickou léčbu k potlačení abstinenčních příznaků. Většina zdravotních pojišťoven na farmakologickou léčbu závislosti na tabáku přispívá v rámci svých preventivních programů. Výši finančního příspěvku najdete na stránkách konkrétní zdravotní pojišťovny v sekci preventivních programů. Neváhejte tedy čerpat tyto příspěvky.
Intenzivní psychobehaviorální terapii by měl poskytovat odborník na léčbu závislosti na tabáku (například vyškolený lékař, adiktolog, psycholog). Jedná se o dlouhodobý program, který nabízí v ČR například Centra pro závislé na tabáku. Odborná pomoc může být případným zájemcům poskytována i v adiktologických ambulancích, které se zabývají ambulantní léčbou širokého spektra závislostí. Delší a intenzivnější programy bývají zpravidla účinnější.
Během intervence se vychází z kuřácké anamnézy pacienta, jeho předchozích pokusů o abstinenci, důvodů relapsu, mapování rituálů a stereotypů s kouřením spojených apod. Nedílnou součástí je i podpora pacienta v motivaci k odvykání, snaha hledat nekuřácká řešení v konkrétních situacích, upozornění pacienta na možné změny a rizika spojená s odvykáním (např. zvýšená chuť k jídlu, přibírání na váze, práce se stresem, bažení po cigaretě). Pacient je mimo jiné veden k přemýšlení o možných překážkách v rámci odvykání, zapojení podpory rodiny či přátel, kontaktech s kuřáky v jeho sociálním okolí atd.
U silných kuřáků, kteří se opakovaně pokoušeli s kouřením přestat pouze svépomocí, jsou poskytovány informace o možnostech dostupné náhradní nikotinové terapie nebo farmakoterapie zaměřené na odvykání od nikotinu.
Existují léky, které u závislých na nikotinu snižují abstinenční příznaky. Pacient by neměl očekávat, že mu „jen“ léky zajistí abstinenci od kouření. K úspěšné abstinenci je vždy nutné samotné rozhodnutí pacienta, aktivní změna životního stylu a denních stereotypů. Z těchto důvodů je důležité kombinovat farmakologickou léčbu s psychobehaviorální intervencí.
Minimalizování abstinenčních příznaků umožní na začátku odvykání pacientovi lepší soustředění se na nekuřácké prožívání dne.
Mezi nejčastěji užívané léky při odvykání kouření patří vareniklin (prodejní název Champix) a antidepresivum bupropion (prodávaný pod značkou Wellbutrin). Oba tyto léky je možné zakoupit pouze na lékařský předpis. Kromě léků na lékařský předpis můžete v lékárnách koupit volně dostupný a finančně méně náročný cytisin (Defumoxan). Léky se liší svým působením na neurobiologické úrovni. Doporučujeme začátek a průběh užívání konzultovat s oborníkem, se kterým bude pacient na odvykání kouření v rámci terapie pracovat.
Farmakoterapie se užívá často dlouhodobě. U silně závislých kuřáků zpravidla po dobu 3–6 měsíců, vždy však záleží na zdravotním a psychickém stavu pacienta, míře závislosti a intenzitě abstinenčních příznaků.
Relaps (porušení abstinence doprovázené krátkodobým návratem ke kouření) nebo recidiva (porušení abstinence doprovázené delším návratem ke kouření) jsou u závislosti na tabáku velmi časté. Kuřáci mají během života průměrně desítky neúspěšných pokusů přestat kouřit. Lékař či jiný odborník může pacientovi pomoci najít a připomínat si výhody abstinence; řešit potíže objevující se při odvykání; či pracovat s rizikovými situacemi, které by mohly vést v budoucnu k relapsu nebo recidivě. Konkrétně se odborník spolu s pacientem v průběhu konzultací zaměřených na odvykání kouření věnují změnám nálad pacienta, možnému zvyšování hmotnosti v průběhu abstinence, silným nebo dlouho přetrvávajícím abstinenčním příznakům, dennímu režimu, kontaktům s kuřáky, relapsům atd.
Důležité je, aby si pacient uvědomil, že jediná cigareta či doutník ho může vrátit opět k pravidelnému kouření.
Prevence relapsu je velmi důležitou součástí terapie jejímž cílem je předcházení nezdařeným pokusům o abstinenci, které u kuřáků vedou často k tomu, že svou snahu o odvykání nakonec zavrhnou a o abstinenci se dále nepokoušejí.
Použité zdroje:
Užitečné odkazy:
