29.09.2022
Vedle klasického individuálního adiktologického poradenství, kdy se setkává jen jeden klient s jedním terapeutem, nabízí naše ambulance také účast na skupinové psychoterapii. Co to taková skupinová psychoterapie je prozradí další řádky tohoto článku.
Častokrát slýcháme výroky typu: „Kamarády mám, nepotřebuji sdílet své problémy s cizími lidmi.“, „Mě cizí problémy nezajímají, mám svých potíží dost.“, „Jsem introvert, do skupiny nezapadnu, ostatní mě budou soudit.“ Je přirozené tyto obavy mít, přece jen je to jistý výstup z komfortní zóny a s tím vyvstává spousta otázek. Na některé případné otázky se pokusíme tímto článkem odpovědět.
Do naší doléčovací terapeutické skupiny se mohou připojit ti, kteří abstinují od návykových látek či hazardu alespoň 3 měsíce nebo přichází po dokončení detoxifikace (zpravidla to bývá 1 měsíc v rámci hospitalizace) a jsou motivování k udržení abstinence.
Mezi další podmínky docházení do terapeutické skupiny patří:
Existují dvě možnosti úhrady za účast v terapeutické skupině:
Skupina je tvořená 5–9 členy a jedním až dvěma terapeuty. Setkávání probíhají zpravidla 1 x 14 dní v odpoledních hodinách (od 15,30 hod. do 17,00 hod.), jedno skupinové sezení trvá 90 minut. V bezpečném prostředí účastníci otevírají svá aktuální témata z různých oblastí života, ať už se jedná o sdílení zkušeností z léčby, problematiku bažení, formy využití volného času, odmítání návykové látky, partnerské a rodinné vztahy a mnoho dalších.
Skupinová terapie je založená především na interakcích, které vznikají mezi členy skupiny, na jejich vzájemných vztazích. Každý z nás má své vzorce chování, které uplatňuje v různých sociálních situacích. Tyto vzorce bohužel nemusí být vždy vhodné. Výhodou terapeutické skupiny je především vzájemné předávání životních zkušeností a poskytnutí zpětné vazby, která může sloužit jako zrcadlo. Skupina poskytuje členům bezpečí a nabízí tak prostor k učení nových vzorců chování a prožívání. Důležitou součástí skupinové psychoterapie je také pocit sounáležitosti a společné sdílení, členové tak prožívají vzájemnou podporu a pocit, že v tom nejsou sami.
Použité zdroje:
Kratochvíl S. Skupinová psychoterapie v praxi. Třetí, doplněné vydání. Galén: 2009.