Závislost na počítačových hrách – digitální a herní závislosti

03.08.2022

V posledních dvou desetiletích se závislost na počítačových hrách a herní závislost obecně stála velkou výzvou 21. století. Její význam roste pro všechny zainteresované strany, ať už se jedná o výzkumné pracovníky, poskytovatele léčebné péče (např. psychology a psychiatry), pedagogy, představitele státní správy nebo zákonodárce. V červnu 2018 zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) herní poruchu (Gaming Disorder) do zatím posledního vydání Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11). Herní porucha má tak nyní status oficiální diagnostikovatelné duševní poruchy. Herní poruchou se označuje stav, kterým se běžně rozumí závislost na počítačových hrách, tj. behaviorální (nelátková) závislost, která se v mnoha ohledech podobá látkovým závislostem a jejíž kritéria zahrnují nadměrné zaujetí hrou (na úkor ostatních činností a zájmů, tzv. salience), změny nálad, toleranci, abstinenční příznaky, konflikt a relaps, byť tato kritéria jsou stále předmětem diskusí. MKN-11 rozlišuje mezi herní poruchou a škodlivým hraním, které charakterizuje jako stav zvýšeného rizika negativních somatických a psychických dopadů, kterému se daný jedinec často vystavuje i vědomě.

V každé fázi hraní se objevuje určitá míra potíží, ale to ještě neznamená, že se jedná o závislost. Toto rozlišení má značný význam z hlediska prevence a léčby. Výzkumníci rovněž poukazují na potřebu rozlišovat mezi hlavními kritérii (tj. konflikt, abstinenční příznaky, relaps a tzv. behaviorální salience) a vedlejšími kritérii (tj. tzv. kognitivní salience, tolerance a euforie), díky čemuž lze lépe odlišit herní závislost od intenzivního hraní. Ze současných výzkumů vyplývá, že nadměrné hraní a zejména herní závislost se pojí s mnoha psychosociálními a somatickými zdravotními problémy. Sedavá pozice, mezi něž patří i hraní digitálních her, jsou spojena s obezitou. Nadměrná doba strávená u displejů elektronických zařízení souvisí s obezitou výrazněji než nedostatek fyzické aktivity, z čehož plyne, že by se tento problém měl stát jedním z hlavních intervenčních cílů.

Z klinického hlediska se herní závislost málokdy vyskytuje samostatně. Podobně jako u jiných duševních poruch se běžně vyskytuje souběžně s dalšími problémy, zejména poruchami nálad (např. deprese), úzkostnými poruchami (zejména sociální úzkostí a sociální fobií), obsedantně-kompulzivní poruchou, poruchami pozornosti a behaviorálními a látkovými závislostmi.

Pokud se vám vaše hraní nedaří efektivně omezit, kontaktujte nás a můžeme společně tuto situaci řešit.