Jmenuji se Honza a jsem gambler, přesněji závislý na sportovních sázkách.
Toto je jen střípek z mého dlouhého gamblerskeho života. Třeba Vám to ale pomůže. Mně to trvalo dlouho, než jsem to pochopil, kudy cesta nevede a kudy ano. Nenechte to zajít tak daleko!
Když se ohlédnu do minulosti, kdy to celé začalo, uvědomuji si, že od první sázky to už bude i více než 15 let. V tu dobu bych se za gamblera samozřejmě ještě nepovažoval a ani by mě nikdy nenapadlo, že se jím jednou stanu.
Začalo to sázkami za pár korun, třeba jednou týdně, a tak to probíhalo dlouhá léta. Už si ani nepamatuji, kdy se to změnilo, ale postupem času byly sázky čím dál častější a za větší peníze. V hlavě se mi honily snové myšlenky, že vyhraji hodně peněz a budu se mít lépe. Byl jsem hlupák. Začal jsem sázet online z mobilu, v podstatě kdekoliv jsem zrovna byl. Přišly velké výhry i velké prohry. Peníze jsem samozřejmě málokdy dokázal vybrat z herního účtu dřív, než sem je prohrál. Nutno říct, že posledních zhruba pět let před léčbou jsem žil s obrovskými emočními výkyvy doprovázenými výhrami a prohrami. Začal jsem prohrávat celé výplaty, následně si bral půjčky až už nakonec nebylo ani kde brát a ani z čeho splácet. Tenhle kolotoč lhaní, podvádění, zapírání, ubližování svým blízkým a nalhávání si, ze prohrané peníze vyhraji zpět a dluhy splatím, jsem bohužel dokázal „zvládat“ několik let. Dokonce i v době, kdy jsem docházel do jiného centra pro léčbu závislostí.
Před dvěma lety, kdy už po x té všechno prasklo a já po několikáté tvrdil, že už se sázením končím, bylo ale něco jinak. Bylo to poprvé, kdy jsem tomu já sám věřil, a to pro mě bylo nejdůležitější. Věděl jsem, že jsem na správné cestě. Možná to bylo tím, že mě po několika letech opustila přítelkyně a já si uvědomil, že jsem na všechno sám. Těžko ale přesný důvod určit. Mně v tu chvíli bylo jedno, kde se ta víra vzala, byl jsem za ni rád. A pořád jsem.
Začal jsem docházet do zdejšího centra na sezení, individuální i skupinová. Ta skupinová byla pro mě nová a pomohlo mi svěřit se před větším počtem lidí… Nastoupil jsem do nové práce, chodil na brigádu a postupně splácel dluhy.
Dnes je to téměř dva roky od mé poslední sázky. Vím, že úplně vyléčený nebudu nikdy. Ale taky vím, že neexistuje správnější cesta než ta, po které právě jdu.
