06.04.2022
Poruchy spánku jsou v dnešní době častým problémem. Dle výzkumů trpí chronickou poruchou spánku 10-15% populace, jednorázově se s nespavostí setkal každý třetí z nás. Jak je nespavost definovaná, kdy si můžeme pomoc sami a v jakém případě je vhodná konzultace s lékařem – na tyto i další otázky najdete odpovědi v následujícím příspěvku. Cílem tohoto článku je srozumitelnost pro čtenáře a poskytnutí snadné orientace v problematice. Můžete se dozvědět, jak se zaměřit na svůj spánkový režim anebo jen obohatit svou mysl o nové informace.
Poruchy spánku neboli insomnie – převalování se v posteli, koukání do stropu nebo předčasné probuzení a lehký spánek – to není nic příjemného. Když se nám nedaří usnout jen v nějakém náročném životním období a pak se rytmus spánku opět obnoví, můžeme být rádi, že jsme se s nežádoucími stresory vypořádali. Méně příjemné ovšem je, když se z nespavosti stává noční můra a tímto i náš dlouhodobý problém.
Z evolučního hlediska jsou pro přežití jedince mezi predátory zásadní dva faktory:
Získání potravy a rozmnožování. Spánek je podle vědců jedna z nejsobečtějších činností a lidé od pradávna nebyli naprogramováni ke společnému sdílení lože. Během spánku se jedinec soustřeďuje jen na sebe a uspokojení svých životních potřeb – odpočinout si a načerpat nové síly. Jak popisuje americká studie, tak dělit se o lůžko s někým, kdo vydává zvuky, pohybuje se a případně nám bere peřinu, je proti přírodě. Během spánku se v mozku odehrává spousta procesů a ne všechny jsou zcela probádány. Shodneme se na tom, že spánek probíhá v pravidelných intervalech a je tzv. homeostaticky regulován – intenzita spánku je citlivě řízena. Je též známo, že přetrvávající dlouhá spánková nedostatečnost může vést k úbytku hmotnosti, narušení stálosti tělesné teploty, imunitního systému a následně i ke smrti. Spánek má tedy celkový blahodárný a regenerační účinek na celé tělo ve smyslu znovunabytí energie a metabolismu. Jednou z nejdůležitějších fyziologických funkcí spánku je ovšem jeho nezbytnost pro fungování mnoha procesů, zejména paměti.
Poruchy spánku jsou definované jako nejméně tři epizody nespavosti týdně trvající alespoň tři měsíce. Pod pojmem nespavost rozlišujeme dva typy potíží. Jednak problémy při usínání a dále potíže s udržením kvalitního spánku – časté buzení. Když se máme zaměřit na anamnestické údaje u pacienta, vždy se ptáme na to, jaká je jeho individuální potřeba spánku v klidovém životním období. Každý má individuální potřebu spánku, orientačně to bývá 7-9 hodin. Některé jedince označujeme jako „sovy“. U nich je posunuta fáze usnutí a také probuzení. „Skřivani“ mají naopak fázi usnutí předsunutou a dříve vstávají. Na typologii má vliv genetika, ale v žádném případě nelze chápat ani jednu z možností jako poruchu. Když máme představu, jak daný jedinec před objevením se potíží spával, doptáváme se na aktuální změny, životní situaci a jejich případný dopad na strukturu spánku.
Asi 90% pacientů, kteří trpí nespavostí, mají problémy se spánkovou hygienou, ostatní příčiny nespavosti jsou součástí obrazu jiné nemoci. Co si pod pojmem spánková hygiena představit? Jsou to vlastně jakási pravidla, režim či řád, který je potřebný pro klidný spánek. Obecně nám nerušený spánek a klidnou noc může narušit stres, nesoulad mezi psychickou a fyzickou rovnováhou během dne, problémy s biologickým rytmem. Druhá skupina pacientů s nespavostí, zastoupená cca v 10 % , trpí primárně jiným onemocněním, jehož následkem je nespavost. Mohou to být potíže plicní (astma bronchiale, syndrom obstrukční spánkové apnoe), duševní poruchy (deprese a úzkostné stavy), kardiovaskulární nemoci (arytmie), neurologické (chronický bolestivý syndrom páteře). V tomto případě si jen tabletkami na spaní rozšiřujeme počet denně spolykaných pilulek a neřešíme tak primárně příčinu potíží. Léčba by měla být komplexní a zaměřena na základní onemocnění, které nám brání klidnému spaní.
V roce 2017 byla třem americkým vědcům udělena Nobelova cena za přínos v oblasti lékařství a fyziologii. Navázali na výzkumy svých předchůdců a izolovali u octomilek gen, který řídí běžný denní biologický rytmus neboli „biologické hodiny“. Tyto hlavní hodiny jsou přímo ovlivněny podněty z prostředí, zejména světlem, který je hlavním synchronizátorem našeho rytmu. Biologické hodiny mají kromě spánku vliv na spoustu dalších lidských parametrů. Podle profesorky Soni Nevšímalové, české neuroložky, řídí biologické hodiny úplně všechno – např. chuť k jídlu, tělesnou teplotu, krevní tlak, činnost srdce, střev, únavu, bdělost. Pro zajímavost – nejvyšší krevní tlak bývá kolem 18:30 hodin, nejnižší tělesná teplota během dne je ve 4:30. Pokud je biologický rytmus správně sladěn, podporuje regenerační spánek. Když je ale narušen, může způsobit značné problémy se spánkem, včetně nespavosti. Profesorka Nevšímalová také zdůrazňuje další potíže související s tím, že méně spíme a nespíme v dobu, kdy bychom spát měli. Mluví o větším výskytu psychických problémů, depresí, obezity, sklonu k cukrovce, výskytu cévních mozkových příhod. Z krátkodobého hlediska je narušení biologického rytmu např. u letů přes několik časových pásem a organismus se s ním vypořádá během 2-3 dnů.
Pro bližší představu fungování biologických hodin je užitečná i znalost tzv. hormonu tmy – melatoninu. Ten se přirozeně vytváří v našem těle během noci – cca mezi 22h večerní, jeho nejvyšší tvorba je okolo 2. hodiny ranní. Melatonin má v lidském těle mnoho důležitých úloh, mezi které patří regulace spánku. Pro jeho tvorbu je tedy důležitá naprostá tma. U lidí, kteří pracují na noční směny, či jim v ložnici chybí absolutní tma (mají zapnuté obrazovky počítačů, televize, dostává se do místnosti světlo z pouličních lamp), bývá jeho tvorba narušena a proto může docházet k poruchám spánku.
Když tedy shrneme výše uvedené, setkáváme se s různými příčinami nespavosti. Buď nás ovlivňuje stres, špatné každodenní návyky, neschopností dodržovat cyklus spánek-bdění, nebo je nespavost součástí jiné nemoci. Jaké možnosti tedy máme, aniž bychom automaticky řešili nespavost požadavkem „prášků na spaní“ na předpis? Závislost na lécích na spaní je velkým problémem. Sami pro sebe můžeme zmapovat svou konkrétní příčinu nespavosti a tak i lehce přeorganizovat každodenní režim, který aktuálně nemusí být úplně optimální jako předpoklad kvalitního spánku. Můžeme se zaměřit na svůj životní styl a po konzultaci s lékárníkem vyzkoušet některé preparáty volně dostupné. Jako příklad uvádíme výše zmíněný melatonin, který je volně prodejný.
Další z nabídky volně dostupných látek je třeba L- tryptofan. Tato aminokyselina je obsažena v také v některých potravinách (mléko, arašídy, krůtí a kuřecí maso, apod.), zvyšuje tvorbu serotoninu, jehož optimální hladina je předpokladem stability psychiky potlačuje potíže se spánkem.
Další z možností jsou bylinné přípravky – např. kapky z kozlíku lékařského, užívané také při nespavosti.
Když se nedaří zvládnout nespavost z pohodlí domova, neváhejte se obrátit na lékaře. Na základě individuálních potřeb pacienta a jeho celkové situaci zvažujeme lék, který by byl pro danou situaci nejvhodnější. Existují léky, které na nespavost pomohou rychle, ale jejich dlouhodobé a pravidelné užívání vyvolává zejména psychickou závislost. Tyto léky jsou ze skupiny Z- hypnotik, případně benzodiazepinů. Volíme proto léčbu vždy s ohledem na očekávané výsledky a s minimalizací nežádoucích účinků. V některých případech je pro pacienta užitečná a nápomocná psychoterapie v kombinaci s medikací.
Snažte se proto dodržovat zdravý životní styl, myslete na spánkovou hygienu a nebojte se mluvit o svých problémech a neúspěších s lékařem. Vždy existuje cesta. A cesta bez překážek většinou nikam nevede…
Autor článku: MUDr. PhDr. Jana Bolková
