27.07.2023

Milí čtenáři,

jelikož je vědecky prokázána souvislost mezi užíváním alkoholu a vznikem epileptických záchvatů, připravili jsme pro vás nový článek, který se tématem epilepsie a alkohol více zabývá. V praxi se totiž skutečně setkáváme s tím, že u některých klientů majících potíže s alkoholem je diagnostikována epilepsie.

epilepsie a alkohol

Pojďme tedy k některým faktům k tématu epilepsie a alkohol:

  • Mezi pacienty s abúzem (nadužíváním) alkoholu je výskyt epileptických záchvatů a epilepsie častější než u zbytku populace. Dále jsou tito pacienti vystaveni vyššímu riziku předčasného úmrtí z důvodu zdravotních komplikací a úrazů.
  • U pacientů závislých na alkoholu se epileptické záchvaty vyskytují dokonce až 3 × častěji. Epileptický záchvat prodělá 4 – 7 % pacientů závislých na alkoholu.
  • Osoby, které často pijí větší množství alkoholu, nejsou ohroženi jen vznikem tzv. withdrawal seizures (epileptické  záchvaty při náhlém vysazení alkoholu), ale mají 3 × vyšší riziko vzniku epilepsie jako chronického onemocnění  než zbytek populace. Riziko vzniku epileptického záchvatu souvisí s výší dávky konzumovaného alkoholu. Relativně bezrizikové jsou pro vypuknutí  epileptického záchvatu dávky nižší než 50 g alkoholu denně (asi 2 drinky). Pro ty, kdo pijí 51–100 g alkoholu denně, se zvyšuje riziko epileptického záchvatu 3 ×; u dávky více jak 200 g alkoholu denně se pak zvyšuje ještě více, uvádí 15 až 20×. (Pro lepší představu doplňujeme, že 20 gramů alkoholu je obsaženo v jednom půl litru 12ti stupňového piva nebo ve 2dc vína či 0,05cl tvrdého alkoholu.)

Typy epileptických záchvatů v souvislosti s alkoholem:

Epileptické záchvaty u osob konzumujících alkohol můžeme zjednodušeně rozdělit na epileptické stavy objevující se v souvislosti s náhlým vysazením alkoholu nebo snížením obvyklého přísunu alkoholu a jiné epileptické stavy, tedy epileptické záchvaty, které nesouvisí s abstinenčním syndromem neboli odvykacím stavem.

V literatuře jsou nejčastěji diskutovány a nejvíce probádány epileptické záchvaty vzniklé při vysazení nebo snížení dávky alkoholu, tzv. „withdrawal seizures“. Tento typ záchvatů se vyskytuje přibližně u 23 %  pacientů zneužívajících alkohol. Záchvaty se typicky vyskytují v rozmezí sedmi až 48 hodin po posledním požití alkoholu.  Asi u 31 % nemocných hospitalizovaných pro epileptické záchvaty při vysazení alkoholu se vyvine delirium tremens jakožto další a život velmi  ohrožující komplikace alkoholového odvykacího stavu.

Jak je již zmíněno výše, u závislých na alkoholu se mohou objevit epileptické záchvaty i mimo alkoholový odvykací stav. Podle některých sdělení dokonce více než polovina epileptických záchvatů vzniklých u pacientů závislých na alkoholu nesouvisí s náhlým vysazením alkoholu.

Dále je třeba uvést to, že epilepsie u člověka chronicky nadužívajícího alkohol, může být přítomna už v době, kdy tento ještě alkohol nenadužíval. V těchto případech hovoříme o preexistenci epilepsie objevující se nejčastěji v kontextu přítomnosti strukturální mozkové léze (nejčastěji cévní mozková příhody, traumat) nebo užití ilegálních drog.

Jak vypadá alkoholová epilepsie?

U alkoholové epilepsie jsou popisovány 3 stadia:

  • První stadium postihuje jedince, kteří nemají ještě tak dlouhou anamnézu nadužívání alkoholu. Vyskytují se u nich epileptické záchvaty během náhlého vysazení alkoholu. Mimo abstinenci se u nich záchvaty nevyskytují. Tito jedinci nemají zdravotní komplikace, které souvisí s chronickou závislostí. Onemocnění je u nich tzv. reverzibilní, což znamená, že epilepsie bývá pouze dočasná, při dodržování abstinence může zcela vymizet.
  • Druhé stadium onemocnění se vyskytuje častěji u starších jedinců s delší anamnézou užívání alkoholu a s četnějšími zdravotními a zejména neurologickými komplikacemi (například mozková atrofie, mozečkový syndrom, polyneuropatie), které souvisí s chronickým nadužíváním alkoholu. Vyskytují se u nich záchvaty nejen v rámci náhlého vysazení alkoholu, ale i mimo abstinenci. V tomto stadiu je onemocnění již jen částečně reverzibilní.
  • U pacientů ve třetím stadiu onemocnění se vyskytují epileptické záchvaty i tehdy, když dlouhodobě abstinují od alkoholu.

Rozlišení jednotlivých stadií onemocnění má význam pro zahájení léčby, tedy nastavení antiepileptické medikace. Zatímco v prvním stadiu nebývá chronická léčba antiepileptiky indikována, ve druhém a třetím už lékaři předepisována je a to proto, že tito pacienti jsou ohroženi výskytem opakovaných epileptických záchvatů.


Pro prevenci vzniku epileptických záchvatů má zásadní význam adekvátní léčba vlastního alkoholového odvykacího stavu. Častou chybou je nedostatečná léčba s příliš nízkými dávkami podávaných léků, které nerespektují vysokou toleranci pacienta k nastavené léčbě. Adekvátní léčba odvykacích stavů snižuje riziko výskytu epileptických záchvatů z 8 % na 5 %.

Je tedy velmi důležité odvykacím stavům věnovat pozornost, nepodceňovat rizika s nimi spojená a vyhledat vhodnou odbornou pomoc, která může usnadnit řešení situace a zajistit bezpečnější průběh.

Potřebujete pomocnou ruku?

Kromě standardních terapií v naší adiktologické ambulanci nabízíme i možnost online konzultace z pohodlí vašeho domova

Zdroje:

logo Olomouclogo Olomoucký krajlogo Ministerstvo zdravotnictví České republikyspolupracujeme Úřad vlády České republiky

Projekt je financován dotační podporou Statutárního města Olomouce, Ministerstvem zdravotnictví, Olomouckým krajem a Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky.