25.09.2023
Milí čtenáři,
jelikož se s tématem poruch příjmu potravy setkáváme občas v anamnéze některých našich klientů, rozhodli jsme se nový příspěvek zaměřit právě na toto téma.
Poruchy příjmu potravy (zkráceně PPP) jsou složitými mentálními a fyzickými stavy, které postihují jedince bez ohledu na věk či pohlaví. Tyto poruchy mají vážný, dlouhodobý dopad na zdraví, životní kvalitu a celkový pohled na tělo. Projevují se nutkavým (kompulzivním) chováním, které se pojí s pocitem bezmocnosti a přehnaným zájmem o jídlo. V populaci se vyskytují stále častěji – literatura uvádí, že se týkají až 5% populace! Alarmující je především snižující se věková hranice nemocných (často se jedná o dospívající a mladé dospělé). Hlavní rozdíl od užívání alkoholu a drog je v tom, že člověk nemůže jídlo nikdy úplně vypustit, takže klient s poruchou příjmu potravy se musí naučit, jak s jídlem zacházet jiným způsobem. Závislost na jídle tedy nelze řešit jako u jiných závislostí abstinencí.
Poruchy příjmu potravy vznikají většinou pomalu a nenápadně. Nejprve se může jednat o změny v jídelníčku směřující ke zdravějšímu stravování, např. omezení konzumace cukru, uzenin, smažených jídel, bílého pečiva. Postupem času se přidávají další omezení vedoucí k výrazným výživovým nedostatkům.
Jedná se o záměrné hladovění jedince, strach z tloustnutí bez ohledu na reálnou váhu a vzhled a úmyslné snižování váhy, především odpíráním si jídla (ale i v kombinaci se zvracením a užíváním laxativ a diuretik), které může vést až k úplnému odmítání potravy (následkem může být dokonce smrt pacienta vlivem podvýživy nebo sebevražda), podtypem nebo samostatnou variantou bývá atypická mentální anorexie (přes příznaky mentální anorexie nedochází u jedince k výraznému úbytku váhy).
Opakované nutkavé přejídání (typicky během dvou hodin) se ztrátou kontroly nad jedením a následná kompenzace, často ve formě vyzvracení potravy (nebo užití laxativ, či přehnaného cvičení) kvůli pocitu viny a strachu z tloustnutí.
Rychlé nekontrolované přejídání (i ve chvíli, kdy člověk nemá hlad) a chorobná závislost na jídle, která vede k pocitům viny a znechucení nad svým chováním, děje se často o samotě ze strachu o ztrapnění se před ostatními lidmi.
Mezi příznaky poruch příjmu potravy patří zejména: obsese související s tělesnou hmotností a velikostí, rychlá unavitelnost, potíže se soustředěním, poruchy spánku, poruchy nálady, úzkostné stavy spojené s jídlem, zhoršená kvalita vztahů a sociální izolace; fyzické příznaky, jako drastická změna hmotnosti, ztráta menstruace u žen, kardiovaskulární problémy, oslabení svalů, chudokrevnost, poškození jater, poruchy plodnosti, lámavost nehtů, oslabený imunitní systém, řidnutí a vypadávání vlasů, aj. Typickým znakem klientů s poruchami příjmu potravy je neustálý neklid nebo nutkání k pohybu.
Léčba poruch příjmu potravy je odborně i časově velice náročná, důraz je kladen na komplexnost. Obvykle zahrnuje psychoterapii (individuální, skupinovou i párovou/rodinnou), lékovou terapii a nutriční rehabilitaci. Často je nezbytná hospitalizace pacienta. Má-li lékař podezření na poruchu příjmu potravy u svého pacienta, je třeba diagnózu potvrdit psychologickým nebo psychiatrickým vyšetřením. Důležité je nejen fyzické uzdravení, ale také práce na psychických aspektech spojených s tělesným obrazem a sebeúctou. S informovaností, empatií a vhodnou podporou můžeme přispět k tomu, aby jedinci trpící těmito poruchami získali potřebnou pomoc a cestu k uzdravení.
V Brně, Praze a Ostravě fungují už řadu let Kontaktní centra (poradny) organizace Anabell, které poskytují ambulantní i terénní pomoc a podporu (sociální a terapeutické služby) lidem s poruchami příjmu potravy, jejich blízkým i dalším osobám. Tam se v případě potřeby mohou zájemci obracet se svými dotazy či žádostmi o kvalifikovanou péči.
Použité zdroje:
