16.03.2022
Cílem tohoto článku je čtenáře jednoduše seznámit s rizikem užívání návykových léků. Vycházíme z předpokladu, že o závislosti na lécích veřejnost není informovaná tak hojně jako např. o závislosti na tabáku, alkoholu či hazardu. Smyslem práce adiktologů je nejen léčba pacientů s již rozvíjející se nebo rozvinutou závislostí, ale také osvěta a snaha o šíření informací o (ne)bezpečnosti užívání látek způsobujících závislost. Následující článek se zabývá obecnými informacemi o lécích, které jsou pro pacienty z dlouhodobého hlediska nebezpečné. Je takovým úvodem pro všechny, které tato problematika zajímá a nebo se jich nějak dotýká.
Lék je považován za prostředek, kterým jako lékaři uzdravujeme. Lék má pomáhat, dodávat úlevu, pocit vysvobození ze sevření nějakého neduhu. Lék, předepsaný lékařem, budí důvěru a je pacientem považován za bezpečný. Takový lék je balen do úhledné krabičky, vydán v lékárně do rukou konkrétního člověka. A pacient věří v účinek léku, jeho sílu.
Potíž je ovšem v tom, že ne všechny léky jsou bezpečné a vhodné k dlouhodobému užívání. Existuje několik skupin léčiv, které mohou při nadužívání vyvolat závislost. Proto je nutné, aby lékař vždy pečlivě volil preparát, který je pro daného pacienta vhodný a aby jej zároveň upozornil, jak a kdy se užívá a aby pacient pokyny lékaře akceptoval. Dále je potřeba, aby byl pacient otevřen řešit své potíže komplexně a nespoléhal jen na zázračný účinek tabletky. Mnohdy se dají obě možnosti vhodně doplnit.
Pacienti většinou těžce přijímají fakt, že závislost patří mezi závažná onemocnění. Velmi často pochopí problém až když se u nich nemoc rozvine v plných obrátkách. Závislost na lécích je právě z výše zmíněných důvodů velmi zrádná. Toto onemocnění může vznikat plíživě a výrazně se projevit až v ve fázi silně rozvinuté choroby. Obecně platí fakt – čím dříve je závislost odhalena, tím má pacient vyšší šanci na úzdravu. Závislost na lécích se svými charakteristickými rysy nějak zvlášť neliší od závislosti např. na alkoholu. Je to však typ závislosti, která se týká jednoho jedince, nadužívajícího tabletky skrytě, doma či na bezpečném místě, většinou mimo společnost ostatních lidí. Léky si člověk nechává předepisovat střídavě u více lékařů, může zneužívat preskripci na příbuzné, nebo si léky ilegálně obstarávat např. přes internet.
Postupně pacientovi přestává stačit dávka, která je podle indikace bezpečná a začíná navyšovat až na desítky tablet za den. Vzniká tolerance na léčivo a účinná látka přestává působit. Pacient má neodolatelnou potřebu užít lék, přestává se zajímat o oblíbené činnosti, uzavírá se do sebe, kvalita života je narušena. Okolí si všímá, že něco není v pořádku a dochází k narušení mezilidských vztahů. Jedinec pokračuje v užívání léků i přes upozornění lékaře na prokazatelně špatný zdravotní stav (zvýšené jaterní testy). V situaci, kdy člověk nemá zajištěn pravidelný přístup medikace, rozvíjí se abstinenční neboli odvykací stav. Může se projevovat např. nervozitou, apatií, nespavostí, neklidem.
Samozřejmě ale neznamená, že když někdo pravidelně dlouhodobě užívá návykové léky (např. na spaní), nutně si na ně vytvořil závislost. Stejně tak se třeba nedá říct, že pravidelný konzument dvou piv denně je závislý člověk. Závislost se projevuje příznaky, které jsou zmíněny v přechozím odstavci a když se u daného jedince projeví všechny během krátké doby (6 měsíců), nebo alespoň tři za poslední rok, mluvíme o vypuknutí nemoci.
Když bychom si chtěli princip závislosti představit, vzpomeňme na dítě, kterému maminka v rámci přísné zdravé výchovy odepírá sladkosti, dává mu pít čistou vodu. Jakmile ale potomek ochutná cukr, čokoládu, v mozku se zaktivuje centrum odměny, vyplaví se hormon dopamin a dítě zažívá slastný pocit. Pak už bude s mnohem větší zálibou očekávat slazené nápoje, dobroty, a „obyčejná strava“ už nebude tak atraktivní. Když už organismus navykneme na pravidelnou tabletku před spaním, (která nám taktéž „probudí“ dopamin), těžko nám pak na nespavost pomůže bylinný čaj nebo meditace. Je potřeba před tím, než zvolíme cestu dlouhodobě naše potíže řešit návykovými léky, zamyslet se nad jinými možnostmi, případně je alespoň s medikamenty zkombinovat.
Které oblasti jsou tedy pro vznik závislosti na lécích nebezpečné? Je to velmi obecně řečeno nespavost, bolest a úzkosti. O každé z těchto oblastí budeme posupně na na našich webových stránkách v nové sekci Blog psát. Chtěli bychom podpořit povědomí o této závažné nemoci, závislosti na lécích, a zvlášť v této nelehké době nabídnout alternativu, pomoc a třeba i radu, jak zůstat ne-závislý. Věříme, že v našich příspěvcích najdete to, co hledáte.
Autor článku: MUDr. PhDR. Jana Bolková
